Zdravý med pro zdraví lidí

Od časného jara do podzimu poskytuje podhůří Třemšína dostatek příležitostí, aby včely mohly do úlů donést med nenahraditelné kvality. Med, který je pestrý stejně jako druhová pestrost místní květeny, med, který obsahuje všechna přírodní specifika mikroregionu. Konzumace medu od místních včel může významně napomoci lepšímu přizpůsobení místních obyvatel k životnímu prostředí v němž žijí.

Pravý včelí med, člověkem nijak neupravovaný za několik týdnů po vytočení z plástů ztuhne..Je to dokonce i vědecky uznávaný důkaz pravosti a neporušenosti medu. Někteří lidé z neznalosti odsuzují ztuhlý med jako zcukernatělý. To navozuje představu, že med byl včelařem falšován a vyroben pomocí včel z cukru. Dovolím si vysvětlit, jak k tomuto oklamání lidí došlo.

?Zcukernatění? medu je pověra, která bohužel v povědomí lidí přežila z dob po 1. světové válce. I tehdy (stejně jako dnes ) mnozí obchodníci bohatli pomocí podvodu a klamavé reklamy. Pravý včelí med byl vždy stejně drahý jako pravé máslo z kravského mléka. Bylo tomu tak i v dobách středověku, i v dobách novějších, dobu po I. sv. válce nevyjímaje. To byla doba hospodářského rozmachu i následné krize. A byla to i doba úspěchů chemie. Chemie, která dokázala vyrobit např. levné umělé náhražky másla (margariny), stejně jako levné umělé náhražky medu. Ty se vyráběly štěpením cukru pomocí kyselin. Výsledný produkt podobný medu bylo možno prodat dráž, než cukr, ale levněji, než pravý med. A to byl základ strategie pro dosažení zisku výrobců levných náhražek. Jenže tato náhražka medu nikdy neztuhla! Aby prodali, pomohli si výrobci jednoduše a to nepravdou. Tvrdili, že jejich ?med? nikdy nezcukernatí a proto je pravý. Mnozí konzumenti této lži o levné kvalitě podlehli. A mnozí tomuto klamu z neznalosti dodnes podléhají a stále vyžadují med tekutý. Jenže přirozenou vlastností pravého květového medu je krystalizace ve hmotě, tedy ztuhnutí. I bez hlubších znalostí o složení medu se o tom každý, kdo včelaří může přesvědčit. Je pravda, že některé druhy medu zůstávají tekuté i několik měsíců, nebo roků. Například akátový med, nebo některé druhy medů medovicových (laicky řečeno lesních). Jenže akátový med se v klimatu přírody kolem Třemšína nevyskytuje. Snad jen v nevýznamném množství, jako voňavá příměs do medů smíšených. Dostatečné množství medovicového medu včely do úlů přinesou jen v letech příznivých. Tehdy, je-li počátek léta dostatečně teplý a vlhký. Pokud je průběh počátku léta deštivý, nebo chladný, medovice je nedostatek a včely nemají možnost donést tolik žádaný lesní med do úlů. Lesní med je voňavý a chutný. Vzácnější a proto i dražší. Ne, že by byl pro lidi zdravější.

Ztekucení medu se dá dosáhnout opatrným zahřátím sklenice medu. Nejlépe je postavit sklenici s medem do hrnce s vodou a udržovat teplotu vody kolem 45 stupňů teploty po celou dobu, než se ztuhlý med rozpustí. Dlouhodobé působení vyšší teploty ničí cenné látky a enzymy v medu. To by medu ublížilo a vznikl by z něj pouze drahý tekutý cukr. Ani mikrovlnka nezabrání zničení cených látek medu.